Pro správný výběr tepelného čerpadla je nutné určit potřebu tepla pro daný dům (tepelné ztráty). Potřeba tepla se určuje pro danou výpočtovou venkovní teplotu, která závisí na nadmořské výšce. V ČR se nejčastěji potřeba tepla určuje pro venkovní teplotu -12 °C (nižší nadmořská výška v rámci ČR), -15 °C (střední nadmořská výška v rámci ČR) a -18 °C (vyšší nadmořská výška v rámci ČR). Potřeba tepla může být spočítána projektantem vytápění, nebo je jí možné odborně odhadnout na základě údajů o domu – velikost, typ zdiva, typ oken, dosavadní spotřeby tepla…
Dále nutné vzít v úvahu, že výkon tepelného čerpadla vzduch-voda klesá s klesající venkovní teplotou a stoupající teplotou otopné vody. Obvykle je výkon tepelného čerpadla udáván podle normy EN ČSN 14511 pro venkovní teplotu +2 °C a teplotu otopné vody 35 °C. Proto je důležité posuzovat parametry tepelného čerpadla i při mínusových venkovních teplotách, obvykle -7 °C a -10 °C. Z praxe máme ověřené, že s ohledem na počáteční investici a provozní náklady je vhodné navrhovat výkon tepelného čerpadla tak, aby plně pokrylo potřebu tepla do -8 až -10 °C. To jsou venkovní teploty, které mohou v topném období trvat souvisle delší dobu. Při nižších teplotách, kdy tepelné čerpadlo nebude mít potřebný výkon, bude zapojen bivalentní zdroj, který dodá část výkonu, který již není schopné dodat tepelné čerpadlo. V tomto případě poběží oba zdroje současně (tepelné čerpadlo + bivalentní zdroj, nejčastěji elektrokotel). Při správném návrhu je podíl bivalentního za celou topnou sezónu do 5 %.